- Ječmenova dílna
- Posts
- #29: Sejdeme se zítra v metaversu
#29: Sejdeme se zítra v metaversu
Vítejte v DÍLNĚ. Archiv starších čísel a přihlášení k odběru je zdarma tady. Dneska tu pro vás mám 👇
🦾 Sejdeme se zítra v metaversu
~4 minuty čtení
Čekají na tebe velké věci. Vydrž, dočkáš se jich.
Sejdeme se zítra v metaversu
Kdo chce nahlédnout do budoucnosti, nechť si pustí rozhovor Lexe Fridmana s Markem Zuckerbergem. Všichni tak nějak podprahově tušíme, že směřujeme do světa, kdy budeme žít povětšinou v digitálním světě. V metaversu. S brýlemi na hlavě.
Dva týdny zpátky jsme dostali ochutnat „realitu“ (slovní hříčka záměrná) téhle technologie a vidíme, že ta budoucnost tu bude dřív, než jsme si mysleli.
Stačí, když si pustíte první minutu a půl rozhovoru a uvidíte reakci Lexe.
Celý rozhovor mi přijde úžasný, protože to není jen o té technologii, je to o filosofii, etice, lidství a budoucnosti.
Níže je pár mých poznámek a komentářů z videa. Dopředu se omlouvám za dost technický slovník. Jinak to vyjádřit neumím.
Takže k rozhovoru:
Digitální reprezentaci člověka říkají „codec avatar“ a už teď je datově efektivnější, než streamování videa. To znamená, že přenos by měl být o to rychlejší a míň náročný. Dovedu si představit, že by celá technologie mohla ztroskotat na tom, že by domácí internetová síť prostě neutáhla více než 3 připojené lidi. Tohle je klíčové.
Avataři vypadají docela přesvědčivě a pro adopci technologie jsou podle mě fotorealistické postavy lepší, než cartoon kreslené. Asymetrie obličeje, vady a jemná mimika je důležitá, protože více než polovina komunikace v běžném životě je neverbální. Pomáhá to opravdovosti.
V tuhle chvíli to lze použít akorát na videohovory. Vizí Mety je rozšířit virtuální světy a interakci, jako jsou hry, schůzky a zážitky ve smíšené realitě. Výsledkem by mohlo být něco jako Ready Player One. Kdo to viděl, nebo četl, tuší, že k tomu nevyhnutelně míříme.
Videohovory v roce 2020 celý svět propojily, ale spíš z nutnosti. Tohle může od základu změnit způsob, jakým lidi interagují. Hlavně díky bodu č. 2. Plochý videohovor bude vždycky sterilnější oproti něčemu, co vypadá jako realita, a na co je lidský mozek zvyklý. A budeme se jim smát.
Když Zuckerberg zakládal Facebook, byla většina internetové interakce textová. Pak jsme se přes obrázky dostali k videím, jako králi internetového obsahu. Další krok jsou pravděpodobně digitální avataři v metaverse.
V rozhovoru se mluví o lidství. Co dělá člověka člověkem? Co se nám na někom líbí a co nás na někom jiném odpuzuje? Budeme se navzájem vnímat spíš přes naše digitální identity? A neděláme to náhodou už teď? Na Instagramu taky každý vypadá docela jinak, než ve skutečnosti. V realitě se naše těla taky mění. Někdy i drasticky. S věkem, s prací, s tréninkem, se sluncem, se stresem… Co jsme a co budeme?
Je tady jedna vlašťovka pro NFT. To je ta věc, jak si za těžký peníze koupíte na internetu obrázek. Většina lidí to považuje za podvod. Já pár NFT vlastním, ale jinak taky považuju 90 % trhu za podvod. NICMÉNĚ! Co bude mít hodnotu, až se většina našeho života přesune do metaversu? Ty tvoje fyzický Rolexky stejně nikdo neuvidí. Ani obraz Musy na stěně. A v tuhle chvíli jediný způsob, jak umíme vyrobit digitální vzácnost, je blockchain. NFT jsou způsob, jak digitálně ukázat, že A) na to máš (v případě drahých věcí, jako ty Rolexky) B) že jsi fanoušek s vkusem (v případě toho Lukáše Musy).
V metaversu je samozřejmě prostor i pro AI. Jako malej jsem hrál Dračí doupě do zblbnutí. V budoucnu si s pomocí AI budete moct s kámošema udělat pána jeskyně třeba ze Snoop Doga. Další možnosti jsou prakticky nekonečný. Například bychom mohli v metaversu „vzkřísit“ mrtvé příbuzné. A chceme to vůbec? Nepřineslo by to nakonec víc bolesti než úlevy?
Co je skutečnost? To, co vidíme? Když si protáhneme křivku technologického vývoje o 100 let, kde budeme? Svět v metaversu může za 100 let vypadat reálnější než realita. Proč svět, o kterém si teď myslíme, že je skutečný, není simulace? (Zase si budu muset pustit Matrix.) Co viděl před dvěmi tisíci lety Platón, když ho napadlo podobenství o jeskyni? Nakonec jediný, čeho se budeme moct chytnout, je zase René Descartes, který nám logikou odvodil, že důkaz, že existujeme, je, že o tom pochybujeme. Pochybuji, tedy myslím. Myslím, tedy jsem. Jestli už teď jsem v metaversu a celé to prožívám jako chytrá mlhovina ve vzdáleném vesmíru? Uvidím. Snad.
Podívejte se na rozhovor a dejte mi vědět, co si o tom myslíte. A budu rád za zpětnou vazbu, jestli tady očekáváte obsah tohoto technologického typu, nebo spíš ten lifestyle.
Protože jsme se tu dotkli i tématu umělé inteligence, mám tu pro vás jeden z nejužitečnějších AI nástrojů, jaký jsem za poslední dobu viděl.
Je to NoteGPT (případně jsou alternativy na Googlu po vyhledání „AI youtube summarize“) a v zásadě tam vložíte odkaz na youtube video, třeba hodinový rozhovor Lexe s Markem a během chvilky dostanete textový souhrn.
Pravidla hry konzumace obsahu se nám tu mění před očima. V budoucnu se budeme dívat na videa jen pokud budou zábavné. Kvůli informacím si nepustíme už ani tu přednášku.
Díky, že jste dočetli až na konec. Čtenáři Ječmenovy dílny se nevzdávaj v půlce. Pošlete Dílnu známému a ukažte jim, že se taky nevzdávají. 🫀
Jak jsem si vedl?
🔥🔥🔥🔥🔥 Byl to nářez!
Ahoj ve čtvrtek.
Honza